Znakování se slyšícími miminky je kontroverzní pro neslyšící

Hned na úvod bychom chtěli upozornit čtenáře, kteří nemají spojení s komunitou neslyšících, že tento článek jim bude připadat absurdní a nepřinese jim žádné užitečné informace.

Upřímně řečeno, už jen to, že po 17 letech, kdy znakování se slyšícími miminky a batolaty v České republice pomáhá tisícům rodin je vůbec potřeba vysvětlovat, že znakování se slyšícími miminky a batolaty NEMÁ nic společného se světem neslyšících. Jde pouze o používání gest na místo slov v krátkém období života dítěte, kdy dítě rozumí mluvené řeči a má zájem komunikovat, ale není toho schopno pomocí slov. Děti pak naprosto přirozeně znaky/gesta opustí a přejdou ke slovům a během relativně krátkého času znaky zapomenou a nikdo je ve svém běžném životě už nebude dále používat.

Podívejme se tedy na to, proč vůbec je potřeba se k tomuto vyjadřovat

Na vině jsou sociální sítě – místo, kam se někteří chodí vypovídat ze svých názorů na svět a veřejně osočovat ty, kteří to vidí jinak. A tak se i stalo, že někteří lidé označující se jako komunita neslyšících začali agresivně a bezohledně napadat lektorky znakování se slyšícími miminky a batolaty Baby Signs a dokonce je začali obtěžovat v jejich osobním životě tím, že je kontaktují přes SMS a píšou jim výhružné zprávy.

Ptáte se, co neslyšícím vadí na znakování se slyšícími miminky a batolaty? Pojďme si to shrnout do dvou bodů:

1. Znakování používá upravené znaky, které neodpovídají českému znakovému jazyku

Důvodem je to, že miminka a batolata ještě nedokáží používat skutečné znaky – jednak díky své ještě nevyvinuté schopnosti ovládat prstíky a také proto, že znaky z jazyka pro neslyšící často nejsou intuitivní a naučit se je by pro malé děti bylo zbytečně složité. Proto používáme znaky, které jsou pro dítě snadněji zapamatovatelné i proveditelné. Některé znaky byly modifikovány pro děti z amerického jazyka pro neslyšící tzv. ASL (American Sign Language). Jde ale pouze o historický vývoj, protože program Baby Signs byl objevený a zkoumaný na univerzitě v Kalifornii, a tak jsou některé znaky inspirovány ASL. Skutečnost, která nemá nic společného se zájmem či nezájmem o český znakový jazyk, jen historický kontext.

Podobně jako se v češtině uchytila slova, která patří věcem, které byly objeveny či zkoumány v Americe či jiných zemích. Cizích slov je v češtině celá řada a i když s tím někteří lidé nesouhlasí, je to jen jazykový vývoj. Během dlouhé historie českého jazyka se do něj dostávala slova z různých jazyků, mnohá z nich už dnes nikdo ani nepozná, že nejsou ryze česká. (citát ze slovníky.cz „Čeština, podobně jako všechny kulturní jazyky obsahuje velký počet slov převzatých z jiných jazyků. Celkový počet cizích slov v našem jazyce se odhaduje na několik desítek tisíc, středoškolsky vzdělaný člověk jich užívá 3 až 5 tisíc…“)

2. Znakování učí lektorky, které neznají český znakový jazyk

Ano, lektorky znakování Baby Signs prošly komplexním kvalifikačním procesem zakončeným mezinárodně platnou certifikační zkouškou, která byla vytvořena autorkami programu, profesorkami vývojové psychologie a vědkyněmi v oblasti raného vývoje dětí Lindou Acredolo, PhD. a Susan Goodwyn, PhD., které znakování objevily a mnoho let ho na univerzitě v kalifornském Davisu zkoumaly. Teprve poté vytvořily program Baby Signs a sestavily systém školení lektorů, aby zajistily, že lektorky jsou kvalifikované v oblasti rozvoje komunikace u (slyšících) dětí od narození do 3 let.

Znalost znakového jazyka pro neslyšící by pro jejich práci nebyla nijak užitečná z jednoho prostého důvodu: neučí znakový jazyk a ani nejsou v kontaktu s neslyšícími.

Každý skutečný jazyk, včetně jazyka pro neslyšící, má velkou řadu slov a používá gramatická pravidla, aby tato slova bylo možné složit do smysluplné věty. Přesně to, co miminka a batolata ještě nepotřebují a ani to nejsou schopné zvládnout. Proto je znakování Baby Signs omezeno na základní slovník 100 znaků, které profesorky Acredolo a Goodwyn na základě výzkumu vybraly jako 100 nejčastějších výrazů používaných dětmi do 3 let a k nim přidáváme pár desítek znaků nad rámec tohoto slovníku, které mohou být pro některé děti zajímavé, ale zdaleka nejsou využívány všemi dětmi. Děti někdy spojují znaky do spojení dvou znaků, ale nepoužívají žádné gramatické struktury, stejně, jako to je u miminek a batolat se slovy v době, kdy začínají mluvit.

Proč neslyšícím vadí znakování se slyšícími miminky a batolaty

Tak na tuto otázku nejspíš nedokážeme odpovědět, protože z našeho pohledu znakování se slyšícími miminky a znakový jazyk pro neslyšící jsou dvě rozdílné věci, které spolu nesouvisí. Přesto někteří neslyšící vyhrožují jakousi žalobou bez upřesnění toho, čeho by se žaloba měla týkat. Vyjadřují ale naprosto jasně, že si myslí, že znakování pomocí znaků, které přesně neodpovídají českému znakovému jazyku pro neslyšící, tento jazyk poškozuje a je tedy nutné s tím přestat.

Nabízí se přirovnání – je to podobné, jako by Fotbalová asociace České republiky napadla lektorky cvičení s miminky proto, že používají fotbalový míč k tomu, aby si s dětmi kutálely a tvrdili, že takovéto počínání by mohlo navždy poškodit fotbal, protože miminka, která vyrostou, by už nikdy nemohla hrát fotbal, ale pouze by s fotbalovým míčem kutálela. Mohli bychom jít až do absurdity a chtít po lektorkách cvičení s miminky, aby prošly trenérským kurzem fotbalu a v žádném případě se neodchylovaly od pravidel tohoto sportu při práci s miminky a batolaty.

Podobně se cítíme my, když nám neslyšící přikazují, abychom opustili naše dlouholetou praxí ověřené znaky a chtějí po nás, abychom se vyškolili a využívali jazyk, který vůbec není pro malé děti vhodný ani uchopitelný. Navíc možnost, že by naše znaky měly jakýmkoliv způsobem poškodit jazyk, se kterým nemáme vůbec nic společného, se nám zdá také absurdní. Ani obava, že tyto děti vyrostou a budou stále používat dětské znaky je také pro nás nepochopitelná, protože z praxe jednoznačně víme, že děti znaky opouštějí a pokud by se chtěly znakový jazyk pro neslyšící učit, nic jim v tom nebrání, stejně jako se mohou naučit hrát fotbal, i když si v raném dětství s míčem jen kutálely.

Malé děti používají modifikovanou řeč

A ještě jedna věc, která hejterům ze sociálních sítí nejspíš nedochází – malé děti naprosto přirozeně používají zjednodušená slova, která často nemají nic společného se správným významem slova (např. hačí=sedět, bumbat=pít) a nikdo je neosočuje z ohrožování českého jazyka. Opět jde o přirozený vývoj. Podobně jako se dítě časem naučí používat slova jako sedět a pít, naučí se znakující dítě, které se z nějakého důvodu chce nebo potřebuje naučit znakový jazyk, správné znaky jakmile toho bude schopné.

Názor slyšícího manžela neslyšící ženy

Jeden z velmi mála slušných komentářů na sociálních sítí, který se týká tohoto tématu napsal pan Martin Plas. Proto jsme se rozhodli jeho názor zveřejnit a také k tomu připsat naše reakce podobně, jako by to bylo v otevřeném dopise.

Tady je jeho vzkaz lektorce znakování Baby Signs a naše reakce:

Dobrý den,
rád bych Vás přátelsky upozornil na jednu věc – znaky, které používáte, nejsou správné ani v USA, ani v ČR.“

Naše reakce: Přesně tak!!! Nejde o znakový jazyk pro neslyšící ani český ani americký, takže nemohou být „správné“ z pohledu něčeho, čím nejsou. Naše znaky jsou „správné“ pro slyšící miminka a batolata. Víme to jistě díky vědeckým výzkumům a desítkám let praxe v mnoha zemích světa, včetně 17 let v ČR.

„Neberte to prosím jako útok, ale jako důležité informace, které mohou nasměrovat Vaši práci lepším a etičtějším směrem. Možná si říkáte, že to není neetické, ale bez dostatečných informací se může člověk nechtěně dopustit něčeho neetického. Věřím, že jste absolvovala nějaký kurz, možná z Ameriky, a máte dobré úmysly.
Nikdo Vám nechce bránit v tom, abyste učila batolata a jejich rodiče znakovat. Jde jen o ochranu českého znakového jazyka, který je pro lidi se sluchovým postižením velmi důležitý. Možná si myslíte, že vymýšlením znaků pro děti nepoškozujete znakový jazyk, protože nejde o neslyšící, ale bohužel to není pravda, pokud to šíříte po sociálních sítích nebo to učíte děti. Zkuste se o tom lépe informovat přímo od neslyšících lektorů českého znakového jazyka.“

Naše reakce: Bohužel nijak nevysvětlujete jak může šíření edukačního programu pro slyšící děti být jakkoliv neetické či poškozující pro komunitu, které se to VŮBEC netýká. Nejde o „jejich“ jazyk, jde o přirozený jazyk slyšících miminek a batolat.

„Běžný člověk těžko pochopí, co udržení správnosti znakového jazyka v dané zemi znamená pro komunitu neslyšících a kolik úsilí je stojí, aby jazyk rozvíjeli a aby slyšící lidé nemíchali různé znakové jazyky dohromady.“

Naše reakce: Snažíme se to pochopit, ale nevidíme zatím žádné pochopitelné důvody. Obáváte se, že neslyšící začnou používat Baby Signs i přesto, že tento program není nikde prezentovaný jako znakový jazyk či určený pro neslyšící?

„Bylo by skvělé, kdybyste si udělala dva nebo tři kurzy českého znakového jazyka, když to učíte v Čechách.“

Naše reakce: Tady velmi chybí definite toho „to“ co učíte – z kontextu ale vyplývá, že „to“ je znakový jazyk pro neslyšící a v tom se právě hluboce mýlíte. Žádná lektorka Baby Signs neučí znakový jazyk a tudíž je pro ní zcela zbytečné, aby se v něm školila. I přesto jsou mezi námi lektorky, které znakový jazyk pro neslyšící studovaly, ale nijak významně jim to v jejich práci lektorky znakování nepomáhá.

Může se stát, že slyšící rodič naučí své neslyšící dítě špatné znaky a dítě pak nebude ve škole rozumět. Nebo někdo ukáže neslyšícímu člověku vymyšlený znak s pokusem ukázat svůj znakový jazyk.

Naše reakce: A tady je právě asi hlavní problém. Je totiž pravda, že někteří slyšící rodiče využívají program Baby Signs k tomu, aby se dorozuměli se svým neslyšícím miminkem či batoletem. Díky programu Baby Signs dokáží navázat první komunikaci se svým dítětem. Je dobré si ale uvědomit, že znakování Baby Signs používají jen proto, že nenajdou ekvivalentně propracovaný edukační program, který vychází z komunity neslyšících, a který by jim pomohl.

Další velký omyl Vašeho argumentu je to, že neslyšící děti, které používají Baby Signs si ponechají znaky až do školních let. Je to podobné jako z výše zmíněným „hačí“ vs. sedět, nebo „papat“ vs. jíst. Prostě to používají, aby se naučily s rodiči komunikovat předtím, než vyzrají natolik, aby mohly začít používat Český znakový jazyk. Stejně jako dítě ve škole neříká „udělám hačí a budu papat“, tak neslyšící dítě, které v raném dětství používalo Baby Signs, bude používat znaky odpovídající jeho věku tzn. znaky z českého znakového jazyka, pokud je ho někdo naučil. Možná by stálo za úvahu, aby komunita neslyšících místo toho, aby nám přikazovala, že máme náš program změnit pro potřeby neslyšících, k čemuž mimochodem skutečně nemáme kvalifikaci ani ambice, aby si komunita neslyšících vytvořila svůj vlastní edukační program pro miminka a batolata a nás přestala šikanovat.

Neslyšící lidé chrání svůj rodný jazyk a je pro ně velmi důležité, aby nebyl poškozován cizími a vymyšlenými znaky. Pokud budete šířit znaky s českými titulky, které neodpovídají českým znakům, riskujete, že se stanete terčem útoků a výsměchů lidí se sluchovým postižením, kteří si zkrátka budou bránit svůj rodný jazyk. Opravdu by bylo rozumné a poctivé vůči této komunitě učit znaky v českém znakovém jazyce.

Naše reakce: Považujete za správné a etické, aby se kdokoliv stal terčem útoků a výsměchů? Opravdu je tohle pro vás nebo vaši komunitu přijatelná cesta jak řešit rozdíly v názorech? Používáte slova jako „poškozován“ a „bránit“ bez rozumného vysvětlení jakým způsobem může někdo poškodit něco, čeho se vůbec nedotýká? Vyjádření hypotetické domněnky, že někdy někdo může omylem použít znak Baby Signs místo znaku z českého znakového jazyka opravdu není rozumným odůvodněním jakéhokoliv útoku ať na osobu lektorky nebo programu Baby Signs.

„Proberte to s odborníky na znakový jazyk, jaké to má následky pro český znakový jazyk a pro komunitu lidí se sluchovým postižením, pro které je tento jazyk velmi vzácný. Uvědomte si, že znakový jazyk je pro několik tisíc lidí v České republice opravdu rodným a právoplatným jazykem. Například před 30 lety se ve školství zakazovalo znakovat a nyní se ve znakovém jazyce i učí. Má žena spolupracovala na vytváření referenčního rámce pro získání kvalifikací A1, A2, B1, B2, C1, které v jiných jazycích existují mnoho let.

Naše reakce: Chápeme, že znakový jazyk je pro neslyšící velmi důležitý a nemáme žádné úmysly jim do jejich jazyka jakkoliv zasahovat. Nemáme s ním nic společného, nikoho nenutíme, aby nás sledoval. Jasně komunikujeme, že znakování Baby Signs je určené pro slyšící miminka a batolata na překlenutí období, kdy už mají zájem o komunikaci a ještě to nedokáží pomocí slov.

Deklarace, aby český znakový jazyk neučili slyšící lektoři, je již hotová, protože ho nikdy nebudou učit tak dobře jako neslyšící lektoři, kteří mají český znakový jazyk jako rodný. I ti, kdo vyrůstali s neslyšícími rodiči, ho mohou nechtěně poškozovat. Toto je velké téma, které se teď řeší. Znakování s batolaty by se mohlo v komunitě neslyšících šířit jako něco neuctivého a poškozujícího.“

Naše reakce: Máme z toho odvodit, že znakování pro slyšící batolata, by mělo být učeno pouze neslyšícími lektory? Dále, připadalo by vám přijatelné, kdyby byla vydána deklarace, že všichni učitelé angličtiny, kteří nejsou rodilí mluvčí, se dopouštějí něčeho neuctivého a poškozujícího pro angličtinu a měli by okamžitě přestat učit?

„Šel bych cestou smírčí a rozumnou a udělal bych si kurz znakového jazyka v České republice. Možná bych to konzultoval s někým, kdo by mi poradil, jak učit batolata, třeba neslyšící rodiče slyšících dětí, jako je například má žena.
Doufám, že to vezmete v úvahu a budete pokračovat ve své skvělé práci s respektem k českému znakovému jazyku.
S přátelským pozdravem,
Martin

Naše reakce: Nejprve bychom Vám chtěli poděkovat za Váši zprávu a snahu osvětlit nám tuto situaci. Domníváme se, že tím nejlepším pro komunitu neslyšících by bylo, kdyby někdo zkušený a neslyšící, jako například vámi zmiňovaná Vaše žena, vytvořil program pro neslyšící miminka a batolata a podpořil tak rodiny s neslyšícími dětmi, které by z tohoto programu na míru neslyšícím benefitovali. V případě, že by se někdo do toho projektu pustil a měl by zájem čerpat z našich zkušeností a znalostí z raného rozvoje komunikace a práce s dětmi od narození do 3 let, rádi s Vámi budeme spolupracovat.

Současně bychom chtěli vyjádřit, že si uvědomujeme, že neslyšící čelí různým problémům, chápeme jejich strach o svůj jazyk a upřímně jim přejeme vše dobré.

Ze srdce bychom chtěli požádat všechny z komunity neslyšících, kdo se cítí znakováním Baby Signs pro slyšící miminka a batolata jakkoliv negativně dotčeni, aby si prosím uvědomili, že se nechávají ovládnout negativními pocity naprosto zbytečně. Obavy, že některé z našich dětských znaků se dostanou do českého znakového jazyka jsou neopodstatněné. Jsme tu už 17 let, kdyby Baby Signs představovalo nějakou skutečnou hrozbu pro znakový jazyk, už byste měli konkrétní příklady. Navíc, i kdyby se někdy nějaký dětský znak do znakového jazyka dostal, půjde jen o přirozený vývoj jazyka, kterým prochází všechny jazyky na světě, takže není důvod s tím bojovat, stačí to přijmout.

Závěrem

Baby Signs nemá nic společného se znakovým jazykem pro neslyšící, není určeno pro neslyšící a žádným způsobem se komunity neslyšících nedotýká. Přejeme komunitě neslyšících vše dobré a prosíme je, aby nás nechali pokračovat v naší práci pomáhání slyšícím miminkům a batolatům dorozumět se svým okolím předtím, než se rozvinou slova. Děkujeme.