Zhruba v polovině letních prázdnin se o některé maminky, které spoléhaly na nejčastěji doporučovanou metodu – sundat plenku a nechat dítě běhat bez ní – začíná pokoušet panika. Některé děti to díky sundání plenky opravdu zvládly. Dokonce se říká, že až 40% dětí se takto snadno naučí na nočník, takže vždy budete mít v okolí nejednu kamarádku, která vám bude tvrdit, že to nic není a že to musíte zvládnout taky.

Potíž ale je, že každé dítě je jiné. Vrozený temperament dítěte, jeho fyzický vývoj, komunikační dovednosti, maminčin výchovný přístup a také odhodlání, to vše hraje významnou roli. Když sundání plenky nezafunguje, mnohé maminky navrhují ještě jednu metodu … vysazovat, vysazovat, vysazovat, dokud se to nenaučí. Co, ale dělat, když tam nechce sedět? Uchýlit se k nátlaku?

Jak dítě přimět, aby odložilo plenky, když se brání a já jako rodič chci respektovat jeho potřeby a osobnost?

Pokud patříte do skupiny, která má více otázek na toto téma než odpovědí, nezoufejte. Je nás spousta!!! I proto je program Hurá na nočník se u maminek těší velké popularitě. Vytvořily ho vývojové psycholožky a autorky bestsellerů pro rodiče s ohledem na dětskou psychiku, komunikační dovednosti a přístup rodiče k výchově. Vše potřebné je možné nastudovat v kompletní sadě materiálů, která se prodává za cenu nižší než 1 balík plenek a v semináři pro rodiče Hurá na nočník, který je součástí GoKids kurzů Rozvíjím se. Koupit sadu v eShopu.

O základech, na kterých tato metoda staví se dozvíte z videa z pořadu Sama doma, které shlédlo už více než 26,000 maminek!

Jennifer Macris, matka pěti dětí, která metodu použila, říká: „Než jsem tento program aplikovala na svého nemladšího syna, učila jsem na nočník své čtyři starší děti, a rozhodně mohu potvrdit, že toto je ten nejzábavnější a nejúčinnější dostupný program. Funguje!”

A co o programu říkají samotné autorky – bývalé profesorky vývojové psychologie a autorky bestsellerů pro rodiče – Linda Acredolo, PhD. a Susan Goodwyn, PhD.?

Pozdější učení na nočník znamená problémy pro děti, rodiče i životní prostředí

Učení na nočník se završuje stále později, z velké části kvůli pohodlí spojenému s používáním jednorázových plenek – ty jsou v současné době k dispozici i ve velikostech, které padnou i pětiletým a šestiletým dětem. Problémem spojeným s tímto trendem je skutečnost, že pozdější učení je obtížnější pro rodiče, působí psychické i zdravotní problémy dětem a přispívá k tomu, že na skládky se zbytečně dostávají miliony tun plenek. Profesorky vývojové psychologie Dr. Linda Acredolo a Dr. Susan Goodwyn se tím, že do učení na nočník zapojily populární  program Baby Signs^®, pokusily tento trend zvrátit, a to pomocí zcela nového přístupu, který nejen umožňuje začít s učením na nočník již ve 12 měsících a udělat z učení zábavu — ale také uspět!

Znepokojivý trend pozdějšího učení

Než se objevila jednorázová plenka,  95% všech dětí se naučilo chodit na nočník dřív, než jim bylo 18 měsíců. Poté tento věk začal narůstat a dnes není neobvyklé setkat se s tříletým dítětem v plenkách. Přibližujeme se tak zemím jako je například USA, kde je průměrný věk dítěte, které právě odložilo plenky 37 měsíců.

Pozdější učení je problematické pro rodiče i děti

Společnosti vyrábějící plenky aktivně propagují „moderní přístup” k učení na nočník, kdy se rodičům radí, aby čekali, dokud jejich dítě není „připravené” s učením začít – což tvrdí je zhruba od 2 let. Tato rada naznačuje, že pozdější učení na nočník bude jednodušší. Ve skutečnosti je ale učení na nočník po dosažení 2 let složitější.  Proč? Protože je to věk, kdy  nastupuje obdobi vzdoru a děti tak začínají na všechno říkat „Ne!”. Učení na nočník se díky tomu velmi často stává soubojem vůlí, zejména proto, že vylučování do plenky se do té doby stane silně zakořeněným návykem, který se obtížně odstraňuje, a také proto, že rodiče, kteří potřebují dítě dostat z plenek kvůli přijetí do školky, se často uchylují k nátlaku.  Pozdní učení má podle Dr. Susan Goodwyn také další důsledky.  „Po dosažení 2 let věku se u dětí rozvíjí schopnost prožívat v souvislosti s jejich tělesnými funkcemi stud a rozpaky, což může vyvolat další problémy, například malou sebeúctu a zadržování stolice, a to může vést k chronické zácpě.”

Pozdější učení škodí životnímu prostředí

Pozdější učení na nočník vede také k tomu, že na skládkách končí daleko víc plenek – na jedno dítě ročně o 1500-2000 víc, přičemž se odhaduje, že se plenka rozkládá až 500 let.  Kromě toho se podle dokumentu National Geographic „Lidská stopa” na výrobu plenek pro jedno dítě na rok spotřebuje 359 l surové ropy, 130 kg plastu a 1,8 vzrostlých stromů.  Někteří rodiče věří, že negativní dopad na životní prostředí zmizí, pokud přejdou na látkové pleny. Určitě je to pro přírodu šetrnější metoda, ale i tak tyto plenky se musí prát, takže spotřebovávají přinejmenším vodu, energii a prací prostředky. Zcela jasně – pokud bychom zkrátili dobu, po kterou dítě zůstane v plenkách, jen o jediný rok – z 36 na 24 měsíců, mělo by to významný a velmi pozitivní dopad na životní prostředí.

Cílem nového přístupu je zvrátit tento trend

Dr. Goodwyn a Dr. Acredolo byly znepokojené neblahými důsledky stále pozdějšího učení na nočník a proto vypracovaly nový přístup — Hurá na nočník s programem Baby Signs^® — který rané učení na nočník nejen umožňuje, ale také jej usnadňuje a dělá z něj pro rodiče i děti zábavu. Jejich metoda čerpá z dlouholetého výzkumu o předverbální komunikaci, z praxe ve vývojové psychologii a osobní zkušenosti. Odhalují nový pohled na “připravenost” dítěte začít s tímto procesem a nabízejí jednoduchý návod, který lze přizpůsobit každé rodinné situaci. Začít se dá již kolem prvních narozenin a cílem je, aby dítě zcela odložilo plenky nejpozději do druhých narozenin. Metoda je ale flexibilní natolik, že ji lze použít i pokud rodiče začínají s učením na nočník později.

Odkazy na související informace

Najít kurzy a semináře programu Hurá na nočník – jak naučit dítě odložit plenky ještě předtím než umí mluvit.

Koupit sadu s detailním popisem procesu.

Zjistit jak se dorozumět s dítětem, které ještě nemluví.