„Venku je SLON!“ tvrdí znakující dítě mámě

Jednoho dne na podzim se patnáctiměsíční Adam upřeně díval z okna do ulice. Jeho maminka seděla u stolu nad snídaní a četla si noviny. Najednou se k ní Adam rozběhl jako o závod a začal rozčíleně znakovat „SLON“. Popadl maminku za ruku a vlekl ji k oknu. Ta se podívala z okna do předzahrádky, ale žádného slona tam samozřejmě nenašla. Adam pořád ukazoval znak pro slona, ale po chvilce ještě přidal znak pro „HLUK“, kdy se konečky prstů dotýkal ucha. Potom se zpoza velkého keře vynořil soused s poněkud hlučným vysavačem listí. Jak odsával spadané listí, pohybovala se dlouhá hadice vysavače dopředu a dozadu. Nemusel to být tedy skutečný slon (takový, kterého Adam viděl s maminkou nedávno v zoo). Adam však chtěl, aby maminka věděla, že to, co viděl pod okny, skoro jako slon vypadá.

Představte si maminku na procházce s dítětem, kterému je 15 měcíců a znakuje „PES“. Maminka si toho všimne a reaguje: „Ano, je tam pejsek, líbí se ti pejsek? To je skvělé, že sis toho pejska všiml, já ho ani neviděla!“ Takhle jednoduchá konverzace mezi nemluvnětem a maminkou způsobí hned několik věcí, které ve svém konečném důsledku příznivě podporují vývoj dítěte:

3 přínosy znakování, které si ani neuvědomíte:

  1. Dítě bylo schopné začít komunikaci s rodičem dlouho předtím, než se naučilo vyslovit slova, což pomáhá budovat pozitivní vztah mezi dítětem a rodičem.
  2. Díte si buduje sebevědomí, protože „řeklo“ něco správně a maminka ho pochválila.
  3. Dítě se snadněji učí slova, protože si vybralo téma, které ho zajímá, a maminka ho zaplavila slovy, která chtělo slyšet.

Výměna za slova

Spousta rodičů, kteří ještě se znakováním ani nezačali, se ptají na stejnou otázku: „Nebude pak moje dítě později mluvit?“

Díky doktorkám Acredolo a Goodwin, známe odpověď podloženou výzkumem a zní jednoznačně: „NE, není se čeho obávat.“

Znakující děti jsou svou schopností porozumět si se svými nejbližšími tak nadšeny, že je to motivuje k tomu, aby komunikaci rozvíjely. Brzy zjistí, že použvání slov je jednodušší a rychlejší. Navíc, jak rostou a běhají a zvětšuje se jejich vzdálenost s maminkou, tak například  – když je maminka na druhé straně hřiště – ví, že jsou slova ke komunikaci lepší. Chvíli třeba ještě používají slovo a znak, což je ideální i z toho důvodu, že prvním slovům není hned rozumět. Jakmile však zjistí, že lidé rozumí jejich slovům, znaky zcela přirozeně opustí, zapomenou je.

Máte další otázky ohledně znakování? Neváhejte nás kontaktovat, anebo si přečíst náš e-book. 

Znakuje každé dítě, jde jen o to, jak vytrvalí, trpěliví a všímaví  jsou jeho rodiče 🙂 Dá se to snadno naučit i v online kurzu znakování pro rodiče.

 

 

Objevte cestu, jak se domluvit než přijdou slova

Vše, co potřebujete vědět, abyste mohli s vaším dítětem začít znakovat.

  • Video seminář pro rodiče
  • Video slovník a materiály ke stažení
  • Podpora zkušené lektorky
  • Videa pro děti